POZVÁNKA na babiččinu zahrádku

Už jsem babičkou a zahrádku vlastním, tak přijměte mou virtuální pozvánku do té mé 😉

Dnešní téma jsou venkovské TRVALKY v  babiččině zahrádce 🙂

Svoji zahradu jsem kdysi zakládala na dřevinách. Mluví-li zahradník o dřevinách, myslí tím keře i stromy. V naší zahradě jsou téměř všechny výhradně listnaté, kvetoucí i nekvetoucí, převážně opadavé, různých druhů. Kostra zahrady byla tehdy vytvořena. Po našem návratu po 5 letech (více vysvětluji v mém příběhu) se nám do určité míry daří zahradu rekultivovat, na některých prvcích se podepsal zub času a některé dřeviny jen usměrňujeme a spíš necháváme polodivoké.

K revitalizovanému koutu zahrady patří polostinný záhon, který jsem založila na takovém „hluchém“ místě v zahradě, v místě  kde skomíral trávník a postupně se rozšiřoval  mech.  Založila jsem tu trvalkový záhon, dnes spíše trvalkový mix, který „babiččině zahrádce“ dodává tu pravou venkovskou esenci. Ve venkovské zahradě trvalky přece nesmí chybět 🙂

Dostali tu druhou šanci zejména odkopky nebo trvalky přesazené ze zrušené zahrádkářské kolonie, kterou postihl komerční trend dnešní doby, tedy stavba dalšího obchodního centra. Takhle se na mou zahradu přestěhovaly denivky, orlíčky, kosatce, hosty, pivoňky, chryzantémy, ostrožky, srdcovky, zvonky, lupiny, floxy, kamzičníky, levandule a jiné. Všechny jmenované patří mezi běžné druhy trvalek venkovských zahrad. Dělí se teď o prostor s původně vysázenými travinami  a dalšími keři. Za vhodných stanovištních podmínek by se měly pěkně rozrůstat a vysemeňovat.

Dnes už můžu říct, že máme po venkovsku namíchány trvalky, letničky, bylinky i zeleninu, a záhon působí moc pěkně, má svého genia loci. Je zastrčený částí za domem, takže má svou stinnou část, polostín i slunné stanoviště. Tam kde slunce  skoro nezasvítí, dobře drží vlhkou půdu a tady se daří hlavně kapradinám, které mají krásně svěží barvu.

Půda na naší zahradě je jílovitá, tak jsem zamulčovala ve dvou složkách. Jednu složku tvoří zetlelé kusy dřeva a kůry co zbylo z odpadu palivového dříví. A druhou složkou nebo vrstvou je vrbová štěpka z první fáze průklestu a seřezání  stromů  na zahradě, jak jsem psala v minulém článku.

Bujně až invazívně se v záhonu projevuje máta a pažitka, ale největší „paseku“ dělá vlaštovičník a na zdi se sousedícím dvorem, popínavé rdesno. Tyhle dva divochy musím často redukovat.

Kvetení se tu střídá, ale když přemýšlím, která barva květů v tomto záhoně převládá, tak mimo zelené jsou to květy v tónech  růžové a fialkové např. kakosty, orlíčky, hosty, lupiny, pažitka, levandule, srdcovky, ostrožky, kaliny…

A protože  se tento zahradní kout velmi špatně fotí z důvodu buď  protislunce,  nebo kontrastu tmavého stínu a ozáření na snímku, umístění mezi stěnami budov … , tak vám tu na zapůjčených fotografiích chci představit pár zástupců typických venkovských trvalek, rozdělených  podle stanoviště.

Stinná stanoviště – podsadby stromů, severní zdi

1. Barvínek menší  (Vinca minor)
2. Kamzičník  (Doronicum orientale)
3. Čemeřice  (Helleborus orientale hybridy)
4. Hosta/bohyška  (Hosta sp.)
5. Srdcovka  (Dicentra spectabilis)

Slunná, středně vlhká stanoviště

1. Orlíček obecný  (Aquilegia vulgaris)
2. Vrbina tečkovaná  (Lysimachia punctata)
3. Třapatka nachová  (Echinacea purpurea)
4. Zvonek  (Campanula persicifolia)
5. Astra/hvězdnice  (Aster dumosus)

Slunná, suchá stanoviště

1. Pivoňka  (Paeonia lactiflora)
2. Šalvěj hajní  (Salvia nemorosa)
3. Levandule lékařská  (Lavandula officinalis/angustifolia)
4. Třapatka zářivá  (Rudbeckia fulgida)
5. Šater latnatý/lidově nevěstin závoj  (Gypsophila paniculata)

Moc se mi líbí následující výrok, který jsem si někde přečetla – „venkovským záhonům prospěje i určitá chaotičnost a naivita výsadeb“, a já bych dodala  „v jednoduchosti  je krása“ 🙂

Tak se toho nebojte a vytvořte si svou romantickou  kompozici  „babiččiny zahrádky“, bude vám v ní určitě dobře 🙂

Hanka